RAKOUSKO

Nejbližším a asi nejčastěji navštěvovaným pohořím pro většinu Čechů jsou Alpy. Stačí prodloužený víkend, pár set kilometrů a jsme v srdci krásných hor. Alpy se nacházejí na evropském kontinentě a celé pohoří se táhne v šířce od 130 - 260 kilometrů, v délce kolem 1200 kilometrů. Zaujímá rozlohu kolem 180 000 km2.

Karnské Alpy 

Pohoří s rozlohou 6600 km² se rozkládá na území dvou zemí, Rakouska a Itálie. Na rakouské straně zasahují pouze svým hlavním hřebenem a vlastně kopírují hranici s Itálií. Celý horský systém se skládá z nesourodě uspořádaných hřebenů a údolí. Geologicky patří pohoří k Jižním vápencovým Alpám. Hlavním stavebním prvkem je mimo dominantního vápence také krystalická břidlice.

Lechtalské Alpy

Lechtalské Alpy jsou pohořím v západním Rakousku ve spolkových zemích Tyrolsko a Vorlarlbersko. Díky svému nejvyššímu vrcholu Parseierspitze (3 036 m), který je jedinou třítisícovkou Severních vápencových Alp, jsou Lechtalské Alpy nejvyšším pohořím tohoto horského systému. Příroda je zde jen minimálně poznamenaná člověkem. Nejsou zde gigantická lyžařská střediska, množství vleků a lanovek. V údolí Lechtal se nachází národní park Nationalpark Tiroler Lechtal.

Ötztalské Alpy

Ötztalské Alpy jsou významným alpským pohořím. Leží na území Rakouska (Ötztaler Alpen) a na území Itálie (Alpi Venoste). Jsou nejmohutněji zaledněným pohořím Východních Alp. Ledovce zaujímají plochu více jak 350 km², největší z nich - Gepatschferner svou délkou 9,5 km je jedním z největších ledovců Východních Alp. Nalézá se zde 130 vrcholů vyšších než 3000m. Nejvyšší vrchol je trojvrchol Wildspitze - 3770 m n. m. Geologické složení je obdobné jako u jiných vysokých pohoří Centrálních krystalických Alp. Mimo dominantní ruly se zde v jižní části setkáme také s dolomity a mramory.

Stubaiské Alpy

Stubaiské Alpy (Stubaier Alpen, Alpi dello Stubai) leží na území států Itálie a Rakousko. Tvoří spolu se sousedními Zillertalskými a Ötztalskými Alpami trojici nejznámějších pohoří Tyrolska. Tak jako v sousedních celcích i zde se setkáme s rozsáhlým zaledněním, které je však situováno pouze v nejvyšších masivech pohoří. Největší ledovce jsou Sulztalferner a Sulzenauferner. Nejvyšším vrcholem je Zuckerhütl (Cukrový klobouk) - 3507 m n. m. ležící v hlavním hřebeni na západě pohoří. Geologická stavba pohoří je neobyčejně pestrá. Základním stavebním prvkem je rula doprovázena na převážné většině území břidlicí a slídou. Hlavní hřeben je pak tvořen především žulou.

Totes Gebirge

Totes Gebirge (Mrtvé hory) se nacházející na severu Rakouska, spolková země Štýrsko.Tvoří je největší vápencová náhorní pláň ve Východních Alpách. Průměrná nadmořská výška plošiny je od 1600 do 1800 metrů, z které vyrůstají vápencové štíty. Skutečnou ozdobou vápencových kamenných pouští jsou četná jezera, která oživují ráz. Především pak "Zelená perla Totes Gebirge", jezero Grundlsee. Navštěvované je také klidné jezírko Altauseer See pod vrcholem Loser. Základním stavební prvkem je vápenec. Nejvyšší vrchol pohoří je Grosser Priel (2515m)

Vysoké Taury

Vysoké Taury (Hohe Tauren) patří mezi nejdelší a zároveň nejmohutnější horský systém celé rakouské části. Vytváří vlastně pomyslnou 200 km dlouhou páteř Rakouských Alp. Celá oblast je bohatě zaledněna. Největším a nejmohutnějším ledovcem této části je ledovec Pasterze s plochou 24 km. Hory jsou tvořeny převážně z žuly a krystalické břidlice. Nejvyšším vrcholem a nejvyšší rakouskou horou je Großglockner (3.798m).

Zillertalské Alpy

Zillertalské Alpy (Zillertaler Alpen) je pohoří na hranici Rakouska a Itálie, tvořící součást hlavního hřebene Východních Alp. Jedná se o významné horstvo Centrálních krystalických Alp. Jsou tvořeny tmavou rulou, která je obklopena vrstvami břidlice s příměsí minerálů. Alpy jsou mohutně zaledněné. Největším ledovcem je Schlegeiskees s rozlohou 4,5 km². Nejvyšší horou Zillertalských Alp je Hochfeiler (italsky Gran Pilastro, 3 510 m).